Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Náhodný výběr z galerie

Stupava 3.5.2008

Aktuální počasí

Počasí dnes:

25. 7. 2017

zata

Bude oblačno až zataženo. Denní teploty 17 až 21°C. Noční teploty 14 až 10°C.

Přehrát/Zastavit Další

Východ a západ slunce

Slunce vychází:05:13

Slunce zapadá:20:41

Pranostiky

Pranostika na akt. měsíc

Jaký červenec, takový leden.

Pranostika na akt. den

Na svatého Jakuba, brambor prvá úroda.

Mobilní verze

mobilní verze webu

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

 

Expozici naleznete v kulturním domě Stupava, s provozní dobou v zimních měsících - tj. do 30. 4. 2017  -  v neděli, vždy od 15:00 do 17:00 hodin.

 

pozvánka venisáž

POZVÁNKA

Obce Stupava si Vás srdečně dovoluje pozvat do nově rekonstruovaného kulturního domu s expozicí „Po stopách chřibských sklářů“.

 

Ve třetí adventní sobotu 10.12.2016 od 14:00 hodin obec Stupava zve návštěvníky do nově rekonstruovaného kulturního domu, který bylo možné opravit z prostředků Zlínského kraje. Účelem projektu bylo nejenom budovu opravit, ale také vdechnout do ní život. Vznikla zde expozice, pojednávající o existenci a tvorbě chřibských skláren, které si pronajali a posléze odkoupili příslušníci rodiny Reichů, nejvýznamnější sklářské rodiny na Moravě.

Akce bude mít také charitativní rozměr. Pro návštěvníky je připravena vánoční baňka ze Stupavy, kterou si budou moci sami namalovat anebo zakoupit. Baňka ozdobí nejen vánoční stromeček, ale finanční příspěvek pomůže k opravě varhan v místním kostele svatého Klimenta, které jsou v havarijním stavu.

 

 

Expozice “Po stopách chřibských sklářů“

Na třetí adventní sobotu otevřela obec Stupava expozici “Po stopách chřibských sklářů“.

Přírodní park Chřiby s věncem podhorských obcí není jen malebným pohořím lesů, luk a vzácnou květenou a skal, ale i krajinou pověstí či lidských příběhů, které jsou ukryty ve stínu lesních velikánů. Jednou takovou stopou je historie chřibských skláren, které se nacházely v obcích Salaš, Staré Hutě a Stupava, kde stály sklárny na blízkém, koryčanském katastru.

Na místech, kde kdysi sklárny stávaly, dnes už nic nenajdeme. Jedinými pamětníky jsou okolní lesy a voda, která občas vydá svědectví v podobě hrudky skla. Dalo by se říct, že naše badatelské mise byla úspěšná. Nepátrali jsme ale sami. Archivní materiály, reprodukce dobových fotografií a sbírkové předměty nám zapůjčilo Muzeum regionu Valašsko – Zámek Kinských ve Valašském Meziříčí, Slezské zemské muzeum v Opavě, Slovácké muzeum v Uherském Hradišti. Do hledání se zapojili také obyvatelé z obcí, kteří na svých půdách nalézali různé předměty i fotografie svých předků, kteří ve sklárnách pracovali.

Výroba ve zdejších sklářských hutích skončila po záplavách v roce 1905. Majitelé ji pak přesunuli do Kyjova, kde pod hlavičkou skláren Vetropack Moravia Glass funguje dodnes. Své aktivity Samuel Reich, majitel skláren, spojil také s Crystalite Bohemia ve Květné, jednou z posledních kláren, kde ještě můžeme vidět ruční výrobu skla. I jejich výrobky v expozici naleznete.

Do vědeckého bádání se zapojila také Katedra geografie přírodovědecké fakulty univerzity Palackého v Olomouci, která po sklárnách pátrá v terénu. S jejich pomocí se snažíme lokalizovat místa, kde sklárny stávaly.

No prostě hledali všichni a každý přispěl svým dílem. Projekt by ale nebylo možné realizovat, pokud by nebyl finančně podpořen. Tento projekt byl realizován z Dotace kultury Zlínského kraje.

 

V případě dalších dotazů volejte Annu Muchovou, starostku obce, tel. 725 020 766.

 

expozice sklářské tradice expozice sklářské tradiceexpozice sklářské tradice

Dnes má svátek Lucie, patronka sklářů i sklenářů

Byla umučena v prvních letech krvavého pronásledování za Diokleciána, pravděpodobně 13. prosince 304. Vedle sv. Agáty je to nejznámější sicilská mučednice. Při průzkumu katakomb v Syrakusách byl objeven její hrob. Její úcta se brzy rozšířila v celé církvi a její jméno bylo zařazeno do mše svaté. Jak známo, lux je latinsky světlo a tak se jmenuje i jednotka na jeho měření. Při skloňování se říká lucis, Lucie je tedy vlastně Světlana. Protože světlo se do našich domů dostává okny, která kolem jejího svátku musí být zasklená, stala se patronkou sklářů i sklenářů, výrobců i zpracovatelů tohoto tak potřebného materiálu.

Známí jsou ještě další dva patroni. Je to svatý Florián a svatá Agáta.

Sv. Florián je vzýván často, jako ten kdo ochrání před ohněm, proto jej uctívali i skláři „aby pece nevyhasli“. Někde mívali na huti i sošku sv. Floriána. Samozřejmě také proto, aby sklárna nevyhořela, což se ovšem stávalo často. Floriánova moc nad ohněm souvisí s tím, že byl pro své vyznání utopen a oheň lze přemoci jen za pomoci vody.

Sv. Agáta, někdy zvaná Háta žila v letech 225 až 250 na Sicílii, odmítla sňatek s tamějším místodržícím a vyznala že je křesťankou. Byla pro svou víru krutě mučena a nakonec položena na rozžhavené uhlí a střepy, kde také zemřela. Právě pro to, že zemřela na střepech, uctívají ji skláři jako svoji ochránkyni. Svátek svaté Agáty slavíme 5. února a svátek sv. Floriána 4. května.

Skláři v minulosti slavili také svátek sv. Martina. Snad to souviselo s tím, že se ve středověku na hutích v zimním období nepracovalo. Toto období sloužilo k opravě pece a k přípravě dřeva, případně materiálu pro další pracovní období. Čas práce začínal velikonočním pondělím a končil západem slunce na den právě sv. Martina. Je tedy možné, že sobotu po sv. Martinovi slavili skláři ukončení letošní práce, a že z této slavnosti vznikly pravidelné hody.

Podobnou slavnost slavívali i brusiči. Ti sice pracovali po celý rok, ale v zimním období pracovali při umělém osvětlení. Toto období začínalo o sv. Václavu a končilo sv. Josefem. V sobotu po sv. Josefu pak zakončovali toto období brusiči také jakousi slavností. Odnesli do lesa lucernu se světlem a uvázali ji na vysoký strom. Pod touto lucernou se udělal oheň, peklo se maso a popíjelo se, bylo-li teplo, seděli tam a bavili se třeba až do rána. Nakonec lucernu sundali a zakopali, jak říkali „pochovali světlo“.

Proč slaví skláři svátek svatého Martina již tedy víme, nebo alespoň tušíme. Proč však svátky svaté Háty a svatého Floriána nechávají bez povšimnutí, zůstává alespoň pro nás záhadou.

Víte to někdo?

________________________________________________________________________

 

Expozici “Po stopách chřibských sklářů“ požehnal také P. Vladimír Jesenský.

 

Sobotního otevření expozice „Po stopách chřibských sklářů“ se zúčastnil také místní farář, P. Vladimír Jesenský, který jí také požehnal.

Zaměstnanci starohuťské sklárny byli svěření náboženské péči a výchově římskokatolického faráře. Modlitby před zahájením práce byly obvyklé. Kupoli každé pece zdobil kříž z keramické hlíny jako viditelný náboženský symbol, před ním se skláři denně modlili. Tento dávný sklářský zvyk sahající až do starověku vznikl v prostředí, kde se pracovala s ohněm, se žhavou sklovinou a v žáru, udržel se až do roku 1918.

Snahou bylo postavení kostela a fary, která sahá až do 18. století. Povolení ke stavbě bylo uděleno císařem roku 1841 na útratu Matice náboženské. Stavební místo darovala Ludmila Berchtoldová - les pro faru a hřbitov, bažinu pro kostel. Základní kámen kostela pod věží proti hřbitovu byl posvěcen Chrysostomem Nesrstou, děkanem z Boršic dne 30.8.1857. Kostel svatého Klimenta byl dostaven roku 1859.

Farnost byla zřízena 19.8.1863. Stupava byla vyfařena z Osvětiman, Koryčanské Hutě  z Koryčan a Staré Hutě z Buchlovic. Farnost tehdy čítala 1200 římských katolíků. Vysvěcení kostela a fary provedl 4.10.1863 Chrysostom Nesrsta. Hřbitov byl budován v letech 1861 - 1863 a 4.10.1863 byl vysvěcen.

Dnešního návštěvníka možná překvapí velikost kostela na tak malou osadu nepřiměřeného. Ale v době stavby kostela měla osada mnohem více obyvatel než dnes a navíc rozvoj sklářských hutí sliboval ještě nárůst obyvatelstva. Poté, co byla tzv. Koryčanská skelná huť a posléze i Stará huť zrušeny a přeneseny do Kyjova, došlo k poklesu stálého obyvatelstva, který pokračuje prakticky do dnešních dnů.

A jak už to tak bývá, na stavbě i vybavení se podepisuje zub času. V těchto dnech probíhá rekonstrukce varhan, které postavil roku 1861 varhaník Ferdinand Mikscha z Brna. Naše akce měla také charitativní rozměr. Pro návštěvníky byla připravena k zakoupení vánoční baňka ze Stupavy, která nejenom ozdobí vánoční stromeček, ale také finančně podpoří opravu varhan.

 

charitativní baňka